V roce
443 př.n.l. dokončil sochař Feidas práci na ohromné soše vládce řeckých bohů
Dia. Socha vysoká 13 m, což je více než čtyřpatrový dům, měla v Olympii v jižním
Řecku završit výzdobu chrámu postaveného v letech 466 - 456 př.n.l. a
zasvěceného Diovi. Jelikož se na ni spotřebovalo velké množství drahých a
vzácných materiálů, např. celá tuna slonoviny a ještě více zlata, stálo její
zhotovení velkou částku peněz. Velikost sochy a pozornost, kterou její tvůrce
věnoval i sebemenším detailům, udivovaly návštěvníky. Říkalo se, že je to spíš
šperk než socha. Zeus, kterého Feidas zpodobnil na trůně, vypadal tak opravdově,
že mnozí lidé věřily, že viděli skutečného boha. Socha zůstala v chrámu po celá
staletí. S nástupem křesťanství byla svatyně v Olympii opuštěna a Diova socha
převezena roku 394 do Konstantinopole (dnešní Istanbul v Turecku), kde ji při
požáru města v roce 462 zničil oheň.
Stavba sochy
Průřez - Diův chrám byl
postaven v letech 466 - 456 př.n.l. Po obou stranách stálo třináct dórských
sloupů a vzadu šest. Místní vápenec použitý na stavbu byl poté omítnut. Střechu
pokrývaly tašky z mramoru. Významní návštěvníci si mohli prohlédnout sochu z
galerie, kam vstupovali po točitém schodišti. Nacházela se zřejmě po bocích
chrámu, nahoře mezi sloupy.
Ohromný Diův trůn byl zhotoven z ebenového dřeva a slonoviny a ozdoben zlatem
a drahokamy. Trůn byl mimo jiné ozdoben i květinovým vzorem s liliemi. Diovu
podnožku zdobil z každé strany vyřezávaný lev. Další vyřezávanou okrasou na
tomto trůně byla Ffinx (sfinga),která podle řeckých bájí byla obluda, jež měla
hlavu a hruď ženy, tělo lva, ptačí křídla a hadí ocas. Byla dcerou stohlavého
obra Tafona. Feidas začal tím, že zhotovil dřevěné jádro sochy. Na ně se pak
pomocí nýtů připevňovaly tenké pláty slonoviny, z nichž sochař modeloval Diovo
tělo, a zlatý plech vytvářející oděv. Poté přišlo na řadu sklo, email a šperky,
aby socha získala konečnou podobu. Diův šat byl zhotoven ze zlatého plechu s
tepaným vzorem, Záhyby roucha se odlévaly do terakotových forem, které
archeologové objevily ve Feidově dílně. Po obou stranách Diovy hlavy byly
na trůnu zhotoveny zlaté napodobeniny tzv.:Tři Grácie, Aglaia, Eufrosyne a
Thalea jeho dcer, které měl s mořskou bohyní Eurynomy Podle starořeckých bájí
rozdávaly lidem půvab a krásu. Po levé straně seděl na vrcholu Diova železa
nádherný zlatý orel,který byl symbolem jeho božské moci. Železo vládce bohů
vykládané drahocennými kovy a Diově levé ruce bylo zřejmě z pozlaceného dřeva.
Diovy zlaté olivové ratolesti (vavřínový věnec) ukazovali na jeho spojení s
olympijskými atlety. Vítězové olympijských her byli totiž odměňováni věnci. Jeho
oči vykládané barevným sklem prý vypadaly jako skutečné. okřídlená bohyně
vítězství Nike byla ve starořeckých bájích Diovou nerozlučitelnou průvodkyní.
Zeus drží v pravici její sošku ze zlata slonoviny. Atleti přinášeli do chrámu
dary, aby si zajistily vítězství na hrách. podle pověsti stála bronzová nádoba
na obětní dary v místě, kam Zeus udeřil svým bleskem,aby dal Feidovi znamení, že
se mu socha líbí. K soše se směli přiblížit pouze kněží chrámu. Obyčejní
návštěvníci ji mohli pozorovat jen z větší vzdálenosti, neboť bylo zakázáno se
sochy dotýkat.
Zajímavosti
- Feidovi trvalo osm let, než sochu dokončil
- Dějepisec Strabon odhadoval, že kdyby Zeus stál, měl by hlavu výš než
střecha chrámu (byl by totiž 18 m vysoký).
- Slonovina, z níž bylo vytvořeno tělo sochy pocházela ze sloních klů a
hroších zubů. Na ochranu před vlhkem či popraskáním v letním horku byla
polévána olejem.
- V dnešních cenách by zlato použité na sochu přišlo na 330 milionů korun.
- Římský císař Caligula se pokoušel převést sochu do Říma, ale jeho dělníci
se prý podle pověsti v hrůze rozutekli, když se jim socha začala smát a lešení
se zřítilo.
Olympia
 |
Po stovky let přinášeli Řekové Diovi do Olympie obětní dary. V 5,st.př.n.l.
patřil už tento okrsek k nejposvátnějším místům v Řecku a součástí
náboženských oslav byly i olympijské hry, jež se zde konaly jednou za čtyři
roky. Soutěžilo se při nich v takových disciplinách, jako je běh, skok
daleký, ho diskem, zápas, box, pětiboj a závod vozatajů. V pětiboji se
rozhodovalo o největším atletovi. Stal se součástí her v roce 708 př.n.l. Od
té doby závodili atleti zcela nazí. V době konání her umlkaly dokonce i
jednotlivé války mezi řeckými kmeny a obcemi, neboť o čest se bojovalo na
sportovním poli. Soutěží se mohli účastnit pouze Řekové narození jako
svobodní občané a jednotliví atleti se na ně připravovali již od
dětství.Vítězům bylo dovoleno zasvětit bohům sochu. V roce 393, kdy se
konaly poslední hry, v posvátném okrsku zvaném ALTIS, kde byl též chrám
zasvěcený Diovi a jeho manželce Héře, stálo na 3000 takových soch. První
novodobé olympijské hry se konaly až po 1503 letech, v roce 1896.
Archeologové odkryli v Olympii základy mnoha starověkých staveb. |
Každé z měst, jež na hrách soutěžila, zde zbudovalo svoji vlastní pokladnici.
Jejich zbytky leží za Kronovým pahorkem na severní straně posvátného okrsku
altis. Diváci se shromažďovali kolem stadionu, aby společně sdíleli vzrušení z
každého závodu. Archeologům se podařilo objevit původní startovní čáru.Na
stadionu se odehrávaly hlavní atletické boje, jež sledovalo až 40 000 diváků.
Zdejší závodní dráha byla prý nejdelší ve starověkém Řecku. Závody vozatajů byly
do programu her zavedeny jako jeden z posledních sportů, takže dostihová dráha
čili hipodrom patří nejmladším stavbám. Nejstarší svatyní v Olympii byl Héřin
Chrám postavený v 8 st.př.n.l. Diův chrám byl v Olympii nejvýznamnější svatyní.
Leonideum postavené v letech 330 - 320 př.n.l. sloužilo jako ubytovna pro
významné návštěvníky Olympie. Dvorec měl rozměry 80 x 74 m a v jeho středu se
nacházely zahrady s fontánami.
